Kvalita nádobí

Na našem trhu existuje mnoho mýtů a polopravd ohledně výroby kuchyňského nádobí. Protože jsme největším výrobcem nádobí v České republice, chceme vám vysvětlit základní rozdíly mezi materiály, povrchy a typy nádobí. Díky mnohaletým zkušenostem s výrobou nepřilnavého nádobí věříme, že jsme ti správní odborníci na vysvětlení rozdílů v jednotlivých typech nádobí, a díky naší pomoci najdete to správné nádobí pro vaši kuchyni!

 

Materiál nádobí

Většina nádobí je vyrobena z pěti základních typů materiálů, které si vysvětlíme níže. Z těchto materiálů je vždy tvořeno základní tělo pánve, které je případně dál opracováno.

Hliník

Drtivá většina pánví je vyrobena právě z hliníku. V obchodech hliníkové pánve najdete pod různými názvy, například titanová, granitová, teflonová, keramická.

Slitina hliníku je lehká a má výbornou tepelnou vodivost, která zaručuje rychlé zahřívání. Evropské normy vyžadují čistotu hliníku minimálně 99,5 % (tzv. potravinářský hliník). Tvarování hliníkového nádobí nejčastěji probíhá lisováním, ale lze se setkat také s litím. Tloušťka materiálu se pohybuje přibližně od 2 mm do 5 mm v závislosti na specifikacích výrobce. Mnoho pánví má tloušťku dna odlišnou od stěn pánve. Zjednodušeně, tlustší dno se nebude tak snadno deformovat (například nebude stékat olej na strany pánve), a čím bude tlustší stěna pánve, tím lépe bude pánev distribuovat teplo po celém povrchu, a tím bude vaše vaření ekonomičtější. Pokud si nejste jistí, která hliníková pánev je lepší, doporučujeme sáhnout po té těžší. Zpravidla bude kvalitnější a vydrží vám déle. 

Nerezová ocel

Nerezová ocel vyniká svou povrchovou odolností. Základem hrnce je vždy potravinářská nerez, která tvoří interiér nádobí. Takové hrnce obvykle s pájeným dnem jsou základní variantou nerezových hrnců, které poznáte podle velmi tenké stěny hrnce a viditelně odděleného dna hrnce od zbytku nádoby. Moderní alternativou je tzv. vícevrstvá nerez. Tento materiál je kombinací potravinářské nerezi (odolnost), hliníku (tepelná vodivost) a magnetické nerezi (funkčnost na indukci). Ty nejkvalitnější hrnce z tzv. pětivrstvé nerezi přidávají do těchto tří vrstev ještě vrstvy mědi, která vede teplo ještě lépe než hliník. Nádobí z vícevrstvých materiálů díky menším tepelným ztrátám vaří ekonomičtěji než klasické nádobí z jiných povrchů.


Měděné nádobí

Měděné nádobí vyniká svou tepelnou vodivostí, která je bezkonkurenčně nejlepší ze všech materiálů. V porovnání s hliníkem vede teplo 1,7krát lépe. Proto se často využívá například v cukrařině, kde je klíčové přesné dodržení teplot. Nevýhodou měděného nádobí je především poměrně vysoká cena a náročnost na údržbu. Moderním trendem u nejkvalitnějšího nádobí pro domácnost je právě kombinace nerezi a mědi (viz nerezové nádobí).

Ocelové nádobí (litinové nádobí / smaltované nádobí / uhlíková ocel)

Přestože se s těmito hrnci v kuchyních setkáváme, jedná se o poměrně malý segment trhu. Litinové nádobí je buď čisté, nebo smaltované. Litinové nádobí je náročné na údržbu kvůli náchylnosti ke korozi. Korozi hrnců se předchází smaltováním, kdy je na povrch litiny nanesen ochranný povrch.

Litinové nádobí sice oproti ostatním materiálům není tak dobrým vodičem tepla a zahřívá se pomaleji, ale vyniká skvělou akumulací tepla. Je tak vhodné například na dlouhé vaření za nízkých teplot.

Potkat se můžete také s pánvemi z tzv. uhlíkové oceli. Nevýhodou ocelového nádobí je nutnost pravidelného vymazávání, aby se na pánvi udržela přírodní nepřilnavá vrstva. Oproti litině je lehčí a lépe vede teplo. Takové pánve jsou vhodné pro všechny, kteří mají péči o nádobí jako svůj koníček.

Povrchová úprava

Celá oblast nepřilnavých povrchů je zastřena obrovským množstvím mýtů a polopravd. Jak se na trhu vyznat ve všech "teflonových", granitových, kamenných, keramických a jiných nástřicích splňujících nadpozemské vlastnosti?

Typy povrchů

Existují pouze dva základní typy nepřilnavého povrchu. Jedním typem jsou povrchy na bázi PTFE (tzv. teflony) a SOL-GEL povrchy (tzv. keramika).

Všechny tyto povrchy se v drtivé většině případů aplikují na hliníkové nádobí (viz materiál nádobí). Jedná se tedy o nástřik o tloušťce přibližně 0,02–0,05 mm, který je na hliník aplikován.

Dle našeho názoru nejzásadnějším testem kvality povrchu je tzv. Scotchbrite test. Spočívá v postupném „obrušování“ nepřilnavého povrchu za rovnoměrného zatížení hrubou stranou houbičky na nádobí. Po tisíci přejetích se na povrchu bez tuku usmaží volské oko. Pokud se vejce připálí, pánev testováním neprošla.

Povrchy na bázi PTFE

Již desítky let lidé diskutují o bezpečnosti tzv. teflonových povrchů.

PTFE je polymer složený z atomů uhlíku a fluoru, který má výjimečné chemické vlastnosti – je odolný vůči teplu, vodě a mnoha chemikáliím. Díky těmto vlastnostem PTFE povrchy odpuzují vodu, oleje a potraviny, což zabraňuje jejich přichycení na pánve či jiné nádobí. Hlavní výhodou je jejich schopnost zabránit přichycení potravin na povrch nádobí, což umožňuje vaření s minimem oleje či tuku.

Existuje několik evropských tradičních výrobců, jako jsou například společnosti ILAG, CHEMOURS nebo PPG. Tito výrobci mají zpravidla své značky, které prezentují na trhu. Mezi takové značky se řadí například právě Teflon, Whitford, Eclipse a mnoho dalších. Stejně jako automobilky nabízejí více modelových řad aut, tyto značky nabízejí portfolio různě kvalitních povrchů. Kvalita povrchů se určuje počtem nástřiků (vrstev), které se na hliník při výrobě nádobí aplikují.

Jednovrstvé povrchy (odolnost 1 000 – 4 000 oděrů)

Jednovrstvé povrchy se na nádobí zpravidla nevyskytují, protože pro použití na pánvích nejsou dostatečně odolné. Nacházejí však využití například na pečicím plechu nebo formách, kde se nepředpokládá velké zatížení.

Dvouvrstvé povrchy (odolnost 4 000 – 20 000 oděrů)

Dvouvrstvé povrchy lze občas najít na některých pánvích a hrncích. Nepůjde však o pánev, která vám vydrží dlouho, a většinou jde o nejlevnější pánve dostupné v obchodech. Takovýto povrch má už rozumnou odolnost proti poškrábání a je vhodný pro produkty, které nejsou silně namáhány. Z této kvalitativní kategorie používáme povrchy pouze na základních pečících mísách Remoska Prima (Teflon® Classic), které jsou určeny výhradně pro pečení, nikoli pro vaření.

Třívrstvé povrchy (odolnost 20 000 – 100 000 oděrů)

Nejčastěji používaná třída povrchů. U třívrstvých povrchů bývá některá z vrstev vyztužena oxidy tvrdých prvků (například křemíku, titanu nebo keramiky). Tyto tvrdé částice relativně zvyšují odolnost povrchu proti poškrábání. Jakýkoliv třívrstvý povrch by měl v kuchyni vydržet při standardním použití několik let. V naší nabídce najdete povrchy jako Teflon® Select (60 000 oděrů), Whitford Eclipse® (40 000 oděrů) nebo Quantanium® (25 000 oděrů).

Třívrstvé povrchy s vyztužením (odolnost >100 000 oděrů)

Pokud toužíte po pánvi, která si své vlastnosti udrží co nejdéle, jsou tyto povrchy nejlepší na trhu. Oproti předchozí kategorii nejsou vyztuženy pouze oxidy tvrdých prvků, ale přímo jejich částicemi. 

Vybrat správnou pánev nebo nádobí s vhodným povrchem není jednoduché, ale věříme, že díky těmto informacím bude vaše rozhodování snazší. Každý povrch má své výhody i omezení, a volba záleží na vašich potřebách a způsobu použití.

Pokud potřebujete poradit, neváhejte kontaktovat naši zákaznickou infolinku, kde vám rádi pomůžeme najít ideální řešení pro vaši kuchyni.